Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potrat versus život – máme přeci baby boxy

16. 06. 2014 8:40:14
Právo ženy na rozhodnutí versus právo na život. „Potratová pilulka“ opět rozvířila české diskuzní vody a otevřela diskuzi nad právem ženy rozhodnou o tom, zda bude matkou či nikoliv. Naprosto mě fascinuje, že největšími přispívateli v diskuzích jsou muži, „pánové tvorstva“, kteří toho s prominutím povětšinou ví o těhotenství velké houby.

Ponechme prosím stranou diskuzi, od kdy v sobě žena nosí shluk buněk a od kdy už lze tento shluk považovat za živou bytost. Naprosto mě fascinuje, že většina odpůrců potratů (jakýchkoliv) Vám bez mrknutí oka sdělí, že když dotyčná nechce být matkou, že máme přeci v ČR tolik baby boxů, že snad není problémem beztrestně novorozeně odložit.

Za prvé bych ráda podotkla, že k početí dítě, jsou vždycky dva – muž i žena. Vina či nevina - příčina je na obou dvou ve stejné míře, ale důsledek už nese pouze a jen žena (někdy s podporou muže, někdy bez ní). Pro Vás, zastánců „baby boxů“ místo potratu mám pár poznámek. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se asi bude dotyčná osoba cítit, když bude 9 měsíců nosit pod srdcem dítě a bude vědět, že po porodu ho odloží? Myslíte si snad, že tímhle zvýšíme porodnost?

Příběh první: Ona ho bude 9 měsíců nosit a pak ho pod „tlakem okolí a takzvané dnešní společnosti“ neodloží-neposkytne k adopci, nechá si ho a důsledky? Vidíme to denně – zanedbané, zneužívané děti, zavražděné, mrtvé ..... – budu mít vztah k dítěti, které si nechám pod tlakem okolí? Je mi 18 a jsem matkou a zároveň dítětem – nemám práci, ani společenské uplatnění, partner ode mě v drtivém případě už jen při vyslovení slova „dítě“ odejde. Život, který mám před sebou? Skončím na krku v „lepším případě“ rodičům v tom horším případě státu – sociálce.

Příběh druhý: Nosím pod srdcem 9 měsíců dítě. Mé okolí to vidí, mám břicho, cítím, jak se hýbe, každý se mě ptá, jestli se těším. Tvrdošíjně opakuji, že se netěším, že ho odložím-dám k adopci. Mé okolí to nechápe – vždyť je to dítě – „boží dar“. Po porodu ho opravdu poskytnu k adopci – já bych ho nechtěla, nejsem připravena být matkou – vždyť jsem ještě napůl dítě. Mé okolí to nechápe – jsem krkavčí matka, vlastní dítě jsem odložila, jsem vyvrhel společnosti, který si neváží života.

Hormonální změny v těle a ostatní „kratochvíle“ těhotenství a následného porodu, poporodní blues a deprese, také nechme stranou ..

Jeden můj přítel mi řekl, že obdivuje, co žena – matka zvládne, většina zástupců mužského pohlaví to má nastavené obdobně. Děti se na svět neprosily, přesto jsme schopni je přivést do světa, kde o ně rodiče nestojí – protože byli mladí, protože antikoncepce selhala, protože jsem šla z parku domů a nějaký hajzl mě znásilnil?

Velmi Vás tedy pánové prosím, vynechte diskuze, kdy máte téma „pouze z druhé ruky“ – nikdy jste nerodili, ani dítě 9 měsíců nenosili. Mateřskou lásku v podstatě nedovedete pochopit a argumentovat tím, že přeci máme baby boxy – protože máme tyhle super moderní zařízení, tak proto se jednou měsíčně najde dítě v igelitce?

Tahle společnost není připravena vidět těhotné ženy a poté je vidět bez dětí a neodsoudit je ..

Autor: Kateřina Gajdošová | pondělí 16.6.2014 8:40 | karma článku: 22.38 | přečteno: 960x

Další články blogera

Kateřina Gajdošová

Speciál blog, který si dělá z lidí „dobrý den“, aneb příběh Dany

Jak již někteří z Vás mohli zaznamenat, každý týden se na stránkách Ona Dnes objevuje „SPECIÁLNÍ BLOG“ - příběh Dany aneb moje dcera brala drogy. Velmi těžké téma, rodiče, kteří něčím takovým prošli se svými dětmi, mi dají za pravdu, že se o tom velice těžko mluví. I z toho důvodu – tedy je tak uvedeno, je autorka blogu „Dana“ pouze pseudonym.

12.2.2015 v 16:25 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 450 | Diskuse

Kateřina Gajdošová

Místo mozku, ze sádry kostku.

Tedy pouze z té jedné třetiny, zbytek pravděpodobně leží nevyužíváno ladem, neb není možné, aby odborářská hvězda plodila takové nesmysly. Soudruh Středula je zřejmě pěkný vykuk nebo pěkný *****(jak to říct jenom slušně),no necháme tam hvězdičky, aneb doplň si sám své oblíbené vulgární slovo.

3.2.2015 v 8:45 | Karma článku: 33.97 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Míka

Kořeny politické korektnosti nejsou neomarxismus?

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak mohou "progresivní" intelektuálové volat po utlačování mužů a vyzdvihování žen. Po utlačování bílých a propagování a skoro slepé toleranci k jiným národům. Kořeny ideologie "tolerance" to vysvětlují.

21.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Eva Svobodová

Média: koho ještě vůbec zajímá "kauza" burkini?

Taky už vám to leze krkem? Ještě po deseti dnech nás média krmí jediným správným světonázorem na oblečení v plaveckém bazénu. Manipulativní komentáře připomínají doby minulé. Má tahle malicherná kauza posloužit jako něco víc?

21.7.2017 v 13:50 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 133 | Diskuse

František Pektor

Češi a ty Internety...

Přibližně patnáct minut pozadu mě osvítil Bůh a dopřál mi to štěstí přečíst si pár komentářů ke zprávě o zakázání burkin plavek na koupališti v Litoměřicích. No nedalo mi to...

21.7.2017 v 13:09 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 263 | Diskuse

Karel Ryšán

Máme svoje práva!

Právě jsem si přečetl, jak Italové řeší jeden ze svých problémů. Selfie tyče a odpadky. Samozřejmě mě nenapadlo nic jiného, než srovnávat. Protože my jsme na řešení problémů experti.

21.7.2017 v 9:52 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 528 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Podle Štrasburského soudu si nemůže dítě u pěstounů „zvyknout“

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku učinil přelomové rozhodnutí, které do budoucna velmi zahýbe s praxí svěřování dětí pěstounům. V případě Caldararu vs. Itálie potvrdil správnost navrácení dítěte po 7 letech u pěstounů.

21.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 32.39 | Přečteno: 2116 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1612
Nesmím koukat na zprávy, nebo číst noviny, jsem pak věčně naštvaná .... a infarkt před třicítkou ještě opravdu nechci :)

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.