Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potrat versus život – máme přeci baby boxy

16. 06. 2014 8:40:14
Právo ženy na rozhodnutí versus právo na život. „Potratová pilulka“ opět rozvířila české diskuzní vody a otevřela diskuzi nad právem ženy rozhodnou o tom, zda bude matkou či nikoliv. Naprosto mě fascinuje, že největšími přispívateli v diskuzích jsou muži, „pánové tvorstva“, kteří toho s prominutím povětšinou ví o těhotenství velké houby.

Ponechme prosím stranou diskuzi, od kdy v sobě žena nosí shluk buněk a od kdy už lze tento shluk považovat za živou bytost. Naprosto mě fascinuje, že většina odpůrců potratů (jakýchkoliv) Vám bez mrknutí oka sdělí, že když dotyčná nechce být matkou, že máme přeci v ČR tolik baby boxů, že snad není problémem beztrestně novorozeně odložit.

Za prvé bych ráda podotkla, že k početí dítě, jsou vždycky dva – muž i žena. Vina či nevina - příčina je na obou dvou ve stejné míře, ale důsledek už nese pouze a jen žena (někdy s podporou muže, někdy bez ní). Pro Vás, zastánců „baby boxů“ místo potratu mám pár poznámek. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se asi bude dotyčná osoba cítit, když bude 9 měsíců nosit pod srdcem dítě a bude vědět, že po porodu ho odloží? Myslíte si snad, že tímhle zvýšíme porodnost?

Příběh první: Ona ho bude 9 měsíců nosit a pak ho pod „tlakem okolí a takzvané dnešní společnosti“ neodloží-neposkytne k adopci, nechá si ho a důsledky? Vidíme to denně – zanedbané, zneužívané děti, zavražděné, mrtvé ..... – budu mít vztah k dítěti, které si nechám pod tlakem okolí? Je mi 18 a jsem matkou a zároveň dítětem – nemám práci, ani společenské uplatnění, partner ode mě v drtivém případě už jen při vyslovení slova „dítě“ odejde. Život, který mám před sebou? Skončím na krku v „lepším případě“ rodičům v tom horším případě státu – sociálce.

Příběh druhý: Nosím pod srdcem 9 měsíců dítě. Mé okolí to vidí, mám břicho, cítím, jak se hýbe, každý se mě ptá, jestli se těším. Tvrdošíjně opakuji, že se netěším, že ho odložím-dám k adopci. Mé okolí to nechápe – vždyť je to dítě – „boží dar“. Po porodu ho opravdu poskytnu k adopci – já bych ho nechtěla, nejsem připravena být matkou – vždyť jsem ještě napůl dítě. Mé okolí to nechápe – jsem krkavčí matka, vlastní dítě jsem odložila, jsem vyvrhel společnosti, který si neváží života.

Hormonální změny v těle a ostatní „kratochvíle“ těhotenství a následného porodu, poporodní blues a deprese, také nechme stranou ..

Jeden můj přítel mi řekl, že obdivuje, co žena – matka zvládne, většina zástupců mužského pohlaví to má nastavené obdobně. Děti se na svět neprosily, přesto jsme schopni je přivést do světa, kde o ně rodiče nestojí – protože byli mladí, protože antikoncepce selhala, protože jsem šla z parku domů a nějaký hajzl mě znásilnil?

Velmi Vás tedy pánové prosím, vynechte diskuze, kdy máte téma „pouze z druhé ruky“ – nikdy jste nerodili, ani dítě 9 měsíců nenosili. Mateřskou lásku v podstatě nedovedete pochopit a argumentovat tím, že přeci máme baby boxy – protože máme tyhle super moderní zařízení, tak proto se jednou měsíčně najde dítě v igelitce?

Tahle společnost není připravena vidět těhotné ženy a poté je vidět bez dětí a neodsoudit je ..

Autor: Kateřina Gajdošová | pondělí 16.6.2014 8:40 | karma článku: 22.38 | přečteno: 960x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Filip Rychly

Svoboda v postdemokratické společnosti

Co je dnes opravdovým měřítkem svobody? Svobodné volby? Irelevantní. Hýřivé reklamní kampaně útočící na nejnižší lidské pudy vítězí. Možnost nákupu výrobků všech značek? Již od druhé poloviny devadesátých let zcela nepotřebná věc.

23.11.2017 v 22:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Dvořák

Za socialismu napodoboval západní vzory, teď na to dojel!

Léta se vedou spory o to, jestli zbourat či nezbourat na pražské Vinohradské třídě objekty bývalého TRANSGASu. Zaprvé provokují brutalistní podobou, a zadruhé Praha nemá dost kanceláří, obchodů, a natož bytů nad 10 miliónů korun.

23.11.2017 v 22:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Generál Lee v posmrtné bitvě s politickou korektností

Americká občanská válka pro mnohé neskončila. Pod vlivem politické korektnosti a levicových aktivistů padají sochy a památníky hrdinů a spolu s nimi padají i hodnoty, pro které jsme vždy obdivovali Spojené státy americké.

23.11.2017 v 21:16 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 251 | Diskuse

Alexandra Potůčková

Mladý a dynamický kolektiv. Klišé nebo záminka?

Nadpis sice vypadá jako jedna z otázek IQ testu, ale je to jen smutné konstatování skutečnosti. Skutečnosti, že věk je důležitý nejen u láhve vína, ale i u uchazeče o zaměstnání.

23.11.2017 v 17:00 | Karma článku: 19.44 | Přečteno: 428 | Diskuse

Petr Binder

Soumrak mediálních poradců

Po mnoha letech jsem se rozhodl pro mediální kampaň. Konečně mám komerční produkt. Vložil jsem se do rukou mediálního poradce a očekával jeho profesionální rady. Jak jsem byl naivní.

23.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 542 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1613
Nesmím koukat na zprávy, nebo číst noviny, jsem pak věčně naštvaná .... a infarkt před třicítkou ještě opravdu nechci :)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.